Tahák: Mnichovská dohoda (1938)
Tahák: Mnichovská dohoda (1938)
Tahák, který se věnuje událostem, ke kterým došlo na podzim roku 1938 a který završila Mnichovská dohoda, která Československu sebrala jeho pohraničí. I tentokrát tu najdete několik důležitých datumů, které se dají krátkým opakováním naučit a stejně tak je fajn znát souvislosti, proč k tomu všemu vlastně došlo.
Při tvorbě tohoto taháku jsem čerpal z následujících příspěvků na blogu:
Je rok 1938 a nad Československem se stahují mračna. Není to tak dávno, kdy zemřel první prezident republiky - Tomáš Garrigue Masaryk. Právě jeho smrt jako kdyby byla předzvěstí temných časů nejen pro Československo, ale také pro Evropu...
CO V ROCE 1938 PODNIKLO NACISTICKÉ NĚMECKO PŘEDTÍM, NEŽ SE ZAČALO ZAJÍMAT O ČESKOSLOVENSKO?
Bylo 12. března 1938 (ale těžko říct, jestli by vás přímo z tohoto někdo zkoušel - nicméně, nezklamete 🙂), když Německo pohltilo sousední Rakousko. Tomu se také říká anšlus Rakouska.
KDO BYL TOU DOBOU PREZIDENTEM ČESKOSLOVENSKA?
V kritickém roce 1938 je prezidentem Edvard Beneš.
JAKÝ BYL PROBLÉM OHLEDNĚ NĚMCŮ ŽIJÍCÍCH V ČESKOSLOVENSKÉM POHRANIČÍ?
Často se jim také říká sudetští Němci.
Problém byl v tom, že tito Němci chtěli žít nikoliv v Československu, nýbrž v Německu, kde vládl pevnou rukou Adolf Hitler. Proto se snažili vyvolat nepokoje, aby proti nim zasáhla československá armáda a aby tak Hitler mohl "svým Němcům" přijít na pomoc.
Prostě a jednoduše, chtěli být součástí Německa. 🙂
JAKÉ MĚLO ČESKOSLOVENSKO V ROCE 1938 VZTAHY SE SVÝMI SOUSEDY?
Upřímně, tam to bylo "velký špatný". ☹️ Ze strany Německa hrozila válka, Rakousko už neexistovalo (po anšlusu se stalo součástí Německa), s Polskem tam byly také problémy a Maďarsko si rovněž dělalo zálusk na území Československa.
CO BYL KARLOVARSKÝ PROGRAM?
Vlastně se jedná o seznam požadavků, které si stanovili sudetští Němci a jednalo se požadavky československé vládě.
A co obsahoval? Třeba zrovnoprávnění Němců v pohraničí s Čechy, uznání sudetoněmeckého území a nebo například absolutní svobodu přihlásit se k německému národu a názoru.
DŮLEŽITÉ DNY, KTERÉ SE MOHOU HODIT DO TESTU 🙂
23. září 1938 = vyhlášení všeobecné mobilizace v Československu
29. září 1938 = setkání zástupců Německa, Itálie, Francie a Velké Británie v Mnichově - z toho vzešla Mnichovská dohoda
Situace v československém pohraničí se stává čím dál nebezpečnější a do hry vstupují Velká Británie a Francie - vítězové první světové války, aby celou situaci zachránili...
JAKOU POLITIKU UPLATŇOVALA V ROCE 1938 VELKÁ BRITÁNIE A FRANCIE?
Říká se tomu politika appeasementu. Je to vlastně politika ústupků s cílem se hlavně dohodnout s agresorem, aby nevyvolal válku, klidně i za cenu toho, že agresor dostane to, co si žádá. Představte si to pod hashtagem #MyChcemeMír. 🙂
PROČ ZÁPADNÍ EVROPSKÉ MOCNOSTI VOLILY PRÁVĚ TUTO POLITIKU?
Jednoduše sledovaly svoje vlastní zájmy a zároveň to byla snaha vyhnout se válce, která by svou ničivostí připomínala nedávno proběhlou první světovou válku (1914-1918).
JAKÝ BYL PŘÍSTUP NĚMECKÉHO VŮDCE ADOLFA HITLERA V SOUVISLOSTI S ŘEŠENÍM TÉTO SITUACE?
Hitler nehodlal ustoupit ze svých požadavků, tvrdil, že československé pohraničí je jeho (už opravdu) poslední územní požadavek, že chce jen chránit Němce, kteří jsou v Československu šikanováni a vždy hrozil válkou, pokud mu nebude vyhověno. Stejně tak vyhrožoval také těm, kdo by Československu přišli na pomoc.
Sympaťák, že? 🙂
JAK SE K ČESKOSLOVENSKU POSTAVILI FRANCOUZŠTÍ SPOJENCI A VELKÁ BRITÁNIE?
Snažili se přimět Československo, aby odevzdalo své pohraničí, kde žije alespoň 50 % německé populace, Hitlerovi. V případě, že by se tak nestalo a došlo k válce, by Československo proti Německu zůstalo samo.
V září 1938 pronese Hitler veřejný projev, v němž neustále osočuje Čechoslováky z toho, že plánují bombardovat německá města a že neustále utiskují Němce, kteří v republice žijí. Ve své plamenné řeči slíbí, že "jeho Němci" nikdy nebudou bezbranní a osamocení.
Tento projev, který je přenášen rozhlasem, naprosto vyhrotí situaci a sudetští Němci spustí teror vůči všemu českému - začnou přepadávat četnické stanice, stejně jako civilisty. Rozjede se vlna násilí...
ZMĚNIL SE POSTOJ FRANCIE A VELKÉ BRITÁNIE?
Ano. Když obě mocnosti viděly, že domluva s Hitlerem nejspíše nebude vůbec možná, doporučily Československu, aby mobilizovalo.
KDY BYLA VYHLÁŠENA VŠEOBECNÁ MOBILIZACE?
Došlo k ní 23. září 1938 a do zbraně bylo povoláno více než 1,2 milionu vojáků.
JAKÁ BYLA NÁLADA V ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI?
Mladí muži byli odhodlaní bránit svou milovanou vlast a události posledních týdnů stmelili národ. Mnozí na dny mobilizace vzpomínali jako na největší dny jejich života.
Československo je připraveno se bránit silnějšímu nepříteli. V Evropě hrozí válka! Západní mocnosti však stále cítí, že je možné se s Hitlerem přeci jen ještě nějak domluvit...
💥 BONUSOVÁ OTÁZKA💥 CO ŘEKL NEVILLE CHAMBERLAIN (BRITSKÝ PREMIÉR) K PŘÍPADNÉ VÁLCE KVŮLI ČESKOSLOVENSKU?
"Je to tak hrozné, fantastické, neuvěřitelné, že budeme kopat zákopy a nasazovat si plynové masky kvůli sporu v odlehlé zemi a lidem, o nichž nic nevíme."
KDY DOŠLO K JEDNÁNÍ V MNICHOVĚ?
29. září 1938
VYJMENUJ, KDO SE JEDNÁNÍ ÚČASTNIL?
Německo (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussolini), Velká Británie (Neville Chamberlain), Francie (Édouard Daladiere).
POČÍTALO SE NA JEDNÁNÍ S ČESKOSLOVENSKOU ÚČASTÍ?
Nope.
CO BYLO VÝSLEDKEM MNICHOVSKÉ DOHODY?
Československo přichází o pohraničí, včetně budovaného opevnění, které mělo bránit republiku v případě útoku.
A TAK BRÁNILI JSME SE?
Nakonec ne. Československá vláda přijala Mnichovskou dohodu a vojáci, ačkoliv byli odhodláni, nesměli republiku bránit. Své obranné pozice, stejně jako pohraniční pevnosti, museli opustit bez jediného výstřelu. Většina cítila hanbu a zklamání, mnozí si kvůli této kapitulaci, kterou vnímali jako ostudu, vzali život.
OSOBY, KTERÉ BYSTE SI MĚLI ZAPAMATOVAT (KROMĚ HITLERA, TOHO ZNAJÍ BEZTAK VŠICHNI)
Edvard Beneš - 2. prezident Československa
Neville Chamberlain - britský premiér
Édouard Daladiere - francouzský ministerský předseda
Benito Mussolini - italský fašistický diktátor (spojenec Hitlera)