Co všechno pamatuje betlém?

23.12.2025

Viděli jste někdy řezbářský poklad, kterým je Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem? Betlém, který sledovaly spousty dětských očí a u nějž se i dospělý zasní a připomene si kouzlo Vánoc a časů, kdy pro něho tyto svátky měly ono zvláštní kouzlo? Dost možná jste tento betlém už alespoň jednou spatřili a vnímali celé to představení, kterého se vám dostalo.

Přemýšleli jste ale někdy nad tím, kolik času již uplynulo od první vyřezané figurky? Kolik toho vlastně tento řezbářský zázrak pamatuje?

Dnes si představíme příběh Proboštova betléma. Klidně tak zakousněte perníček či kousek lineckého. Tahle epizoda bude totiž jiná, než nejspíš čekáte.

Bylo šero, když započal příběh třebechovického betléma. Manželům Josefovi a Aničce Proboštovým tehdy zemřel jejich malý, sedmiměsíční, synek. Bylo to pro oba těžké období plné slz a smutku. Blížily se však Vánoce a Josef mezitím tajně pracoval na překvapení pro jeho milovanou Aničku. Postupně vyřezával celé jesličky, které připomínaly narození Páně - okamžik, o němž se už po staletí vypráví. Tehdy, v roce 1885, se Aničce Proboštové zaleskly oči radostí, když jí Josef na Štědrý večer vyřezávané jesličky věnoval.

Tento okamžik však byl ještě důležitější, ač by si to ani jeden z manželů tehdy nejspíš nedokázal představit.

Josef se vrhl do práce a jeho cílem bylo vytvořit ten nejkrásnější, nejoriginálnější a největší betlém - takový, jaký nikdo na světě ještě nevyřezal. Nepracoval na něm však sám, pomohli mu přátelé JOSEF KAPUCIÁN a JOSEF FRIML, který řezbářskému zázraku dal něco, co je pro něj dodnes tolik typické - pohyb. Postupně tak vznikalo neuvěřitelné dílo a Probošt mu věnovat desítky let svého života. Dokonce se mu věnoval až tak moc, že všechnu ostatní práci kolem stavení musela zastat jeho milovaná Anička spolu s jejich dcerou. Roky plynuly, betlém se postupně rozrůstal a byl neustále zdokonalován.

Takové dílo by mělo být vidět! Něco takového si nejspíš řekl i sám Josef Probošt, který svou letitou práci nakonec převezl na výstavu do Chrásti u Chrudimi. Byl to znamenitý nápad a Josef Probošt si z této své první výstavy odvezl diplom za první místo. To se psal rok 1906.

PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA

Již za několik let, v roce 1914, však Evropu zachvátila válka, která byla úplně jinou, než ty předchozí. V této válce umíraly miliony vojáků na evropských bojištích. Na západní, východní či balkánské frontě bojovali ve jménu mocností za užití nových, sofistikovaných a strašlivých zbraní. Snad jen… je důležité zmínit vánoční zázrak na západě Evropy, k němuž došlo během prvních vánočních svátků této války. Tehdy se na chvíli zastavila palba. Vojáci vyšli ze zákopů a podali si ruce se svými nepřáteli. Prvotní nedůvěra nakonec ustoupila stranou a vojáci, kteří si uvědomili, že v protějších zákopech jsou úplně stejní muži jako oni, oslavili Vánoce společně. Tehdy, o Vánocích, zvítězila lidskost. Velmi brzy se však západní fronta vrátila zpátky k předchozím bojům a válka, která měla trvat jen několik měsíců, se nakonec protáhla až na dlouhé čtyři roky plné smrti a utrpení.

BEZ OTCE

1918. Byl to zvláštní rok. Na jeho konci utichla děla a kulomety. Spolu s koncem války se také rozpadlo Rakousko - Uhersko, do nějž tehdy spadaly také české země, a nadešel čas vzniku nových států. Probošt tak prožíval první dny, týdny a měsíce, kdy byl občanem nově vzniklého Československa. Už však před sebou neměl mnoho let a brzy, v březnu 1926, zakončil svou pozemskou pouť. Zůstal po něm velký dřevěný betlém, jemuž Josef zasvětil velkou část svého života.

Jenže co dál?

Co se stane s Proboštovým dílem?

Jeho novým domovem byla stodola, kde, bez svého zemřelého tvůrce, zavřený, chátral. Blížila se třicátá léta - tolik dramatická nejen pro Čechy a Slováky, nýbrž také pro celou Evropu. V roce 1933 se v sousedním Německu dostávají k moci nacisté a již brzy se pokusí uchvátit sousední státy. Na to je ale ještě čas. Pro vyřezávaný betlém v temnotě stodoly však přichází nová naděje - v roce 1934 jej zakoupí učitel FRANTIŠEK SKŘIVAN společně s JAROSLAVEM BURDYCHEM. František se mu začíná věnovat. Betlém je nakonec vybaven natolik, že se může znovu vydat na výstavy - nadešel totiž jeho čas. Podmínky jsou pro to, doufejme, ideální.

Třebechovický betlém se tak vydá na cestu. Ta vede přes různá místa napříč Československem. Doba ale nakonec bohužel ideální není. Na pozadí se totiž zhoršuje situace v Evropě a v roce 1938 německý vůdce Adolf Hitler připojuje ke své zemi Rakousko a náhle má zájem o pohraničí Československa. Velká Británie a Francie chtějí mír a ve vidině toho, že když dají Německu to, co jeho Führer žádá, tak nebude žádná válka, kterou Hitler opakovaně vyhrožuje. Ten nakonec skutečně získá československé pohraničí a do roka začne nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva - druhá světová válka.

POD NACISTICKOU OKUPACÍ

Tou dobou je betlém řídícím učitelem Františkem pečlivě ukryt. Díky jeho péči Proboštovo řezbářské dílo válku bez úhony přečká. Nebude ukradeno, ani zničeno. Bude však pobývat v tom, co z tehdejšího Československa zbylo. Od března 1939 české země spadají pod tzv. Protektorát Čechy a Morava. Hlavní slovo zde mají němečtí okupanti a je zázrakem, že právě takové dílo jakým je i Proboštův betlém, nepotká osud jiných uměleckých předmětů, které si pro sebe zabaví němečtí nacisté.

Pod hákovým křížem jsou to podivné a pro mnohé smutné Vánoce. Spousta rodin je rozdělených. Muži, kteří odešli do zahraničí, aby proti Němcům mohli bojovat za svou vlast, tráví čas s ostatními vojáky - například v daleké Anglii. Tam jsou Vánoce tolik jiné než doma v Čechách. Hlavně jsou smutné. Mladí muži myslí na své blízké a teskní po nich.

Pamatujme však i na ty, kdo jsou věznění v kriminálech či přímo koncentračních táborech. Byla to těžká doba, kterou si nedokážeme představit. Mnoho z těchto lidí se už domů nikdy nevrátí.

POVÁLEČNÝ PŘÍBĚH

I když Čechům uštědřila nacistická okupace mnoho ran, zůstal Proboštův dřevěný betlém v pořádku. František Skřivan se o něj dokázal postarat v té nejtemnější době, kdy bylo třeba betlém ukrývat - dokonce i v pivovarské lednici. Snadná doba však nepřicházela ani po skončení druhé světové války. Již brzy došlo ke komunistickému převratu v roce 1948 a Československo se přiblížilo Východu v čele s Moskvou.

A právě v těchto letech je betlém z Třebechovic zabaven státem. I přesto však zůstává na dvoře učitele Skřivana. Ten se s ním neloučí a občas se k němu chodí podívat do kůlny, kde je ukryt ve tmě. Časy tohoto betléma ještě přijdou. A to vše díky jeho pečovateli. Občas jej Skřivan, společně s manželkou, ukazují těm, kdo mají zájem spatřit ono fantastické dílo.

Již brzy se však vydá na nové cesty. Mnohem delší, dokonce až za oceán. Montreal. Město v Kanadě, kam se betlém podíval coby ukázka československého umění. To se psal rok 1965. Jeho putování ale vedlo také do Haagu či Londýna. Všude byl středem pozornosti a získal si zasloužený ohlas.

CO VŠE PAMATUJE BETLÉM?

Ten mu vlastně vydržel až dodnes. Jsou Vánoce 2025 a do muzea v Třebechovicích pod Orebem opět zamířilo mnoho návštěvníků, kteří jsou nadšení z toho, že mohou spatřit dílo Josefa Probošta, který betlému věnoval kus svého života. Betlém má za sebou již více než 100 dlouhých let a není samozřejmé, že tu s námi je i dnes.

Schválně, zkuste se na něj zadívat. Zaposlouchat se do zvuku mechanismu. Kolik toho už tento betlém pamatuje? Vznikal jen devatenáct let po prusko-rakouské válce v roce 1866, pamatuje časy první světové války, která změnila svět, jak jej lidé do té doby znali. Pamatuje rovněž konec monarchie a vznik Československa. Zažil i tíživou nacistickou okupaci a po válce byl zabaven státem. I přesto byl svým zachráncem, Františkem Skřivanem, opečováván, aby se mohl vydat na daleké cesty po světě.

Třebechovický betlém toho zkrátka za sebou nemá vůbec málo. Je neuvěřitelné, že tu s námi je i dnes, v tak dobrém stavu. To by však nebylo možné bez lásky a péče. Lásky, kterou mu daroval jeho otec Josef Probošt, stejně jako jeho spolupracovníci Josef Kapucián a Josef Friml. Záleželo na něm i Františku Skřivanovi, když společně s Jaroslavem Burdychem chátrající betlém po několika letech od Proboštovy smrti odkoupili. A stejně tak mu svou péči věnují také restaurátoři, díky nimž mohou lidé Proboštův betlém obdivovat i dnes. Mohou pozorovat okamžik narození Páně, řemeslníky dělající svou práci, paláce a jeho věže, načež i takřka celý příběh Ježíše Krista. 

Vlastně to je jako mezi lidmi, co říkáte? Ať už v případě betléma, tak i mezi lidmi je tolik důležitá láska a péče. Stejně jako je vzácností, že všechna ta léta Proboštův betlém přečkal, tak stejně vzácní jsou ti, kteří jsou nám blízcí. Čas od času přijde okamžik, který je těžký. O vztahy s těmi, které milujeme, je však důležité s láskou pečovat. Opak by nás totiž o ty, které máme rádi, mohl tak snadno definitivně připravit.

Rád bych popřál krásné Vánoce plné kouzelných okamžiků s vašimi blízkými. Přeji vám i vašim rodinám mnoho zdraví, štěstí a lásky, a stejně tak i trpělivosti nejen do posledních dní v roce, nýbrž také do dalších měsíců roku 2026. Velmi si vážím vaší podpory, kterou mým Stínům století projevujete a myslím, že mám pro vás řadu dalších, zajímavých, příběhů.

Uvidíme se po Novém roce.

Krásné Vánoce!

Speciální poděkování: zaměstnancům Třebechovického muzea betlémů a paní ředitelce Petře Jahnové.

ZDROJE, Z NICHŽ JSEM VYCHÁZEL:

Četlo se vám dobře, máte nějakou poznámku či dotaz? Nechte mi komentář :)

Share